O Švédsku

Švédsku leží na Skandinávském poloostrově a hraničí se třemi zeměmi: na západě a severu s Norskem, na východě s Finskem, na jihu ho od Dánska dělí moře. Země se rozkládá na ploše 450 000 km2 – území pětkrát větším než Česká republika – a má přes 9 miliónů obyvatel. Největším švédským městem je hlavní město Stockholm, za kterým následují města Göteborg a Malmö.

Státním zřízením je konstituční monarchie, hlavou státu je král Carl XVI. Gustav. Od října 2006 je premiérem země Fredrik Reinfeldt. Další parlamentní volby se budou konat v roce 2010. Hlasovací právo mají všichni občané Švédska starší osmnácti let.

Země je známá svým vyspělým politickým systémem, politickou stabilitou, vysokou mírou tolerance a úsilím o rovnost všech obyvatel. Švédsko je například jednou ze zemí s nevyšším zastoupením žen v parlamentu. Výjimečná je také míra sociální zodpovědnosti.

Švédsku je nejrozvinutější průmyslovou zemí v severní Evropě. Hospodářství je stabilní, orientované na export, založené na vyspělých technologiích, obchodu a službách. Kromě kvalitního průmyslu má Švédsko i navzdory chladnějšímu severskému klimatu rozvinuté zemědělství. Země oplývá velikým přírodním bohatstvím, málokde bychom našli takové množství lesů, vody a minerálů. Nejdůležitější strategickou surovinou je železná ruda, na které je založen tradičně významný železářský průmysl. Dalšími důležitými průmyslovými odvětvími jsou dřevařství, strojírenství a papírenství.

Švédové velmi efektivně využívají dřevo ze svých lesů a energii ze svých řek. Vedle vodní energie hrají důležitou úlohu při výrobě elektrické energie i atomové elektrárny. Stále více se také využívá sluneční a větrná energie. K rozvinuté infrastruktuře přispívají také moderní síť železnic a silnic, stejně jako domácí i námořní lodní doprava, která má dlouhou tradici.

Pravděpodobně nejproslulejším oceněním na světě je Nobelova cena, která se ve Švédsku každoročně slavnostně uděluje vědcům za výjimečné výsledky v oblasti fyziky, chemie a lékařství. Oceňováni jsou také spisovatelé za největší přínos v oblasti světové literatury a lidé, kteří se v uplynulém roce nejvíce zasadili o světový mír. Od roku 1968 je cena věnována památce Alfreda Nobela udělována také v oblasti ekonomie.

Další švédskou specialitou jsou dva typické švédské svátky: Midsommar a Svatá Lucie.
Midsommar (Svátek slunovratu) je nejsvětlejší nocí v roce. Slaví se na konci června, kdy slunce na severu země vůbec nezapadá a svítí celou noc. Midsommar tradičně připadá na první pátek po letním slunovratu. V tento den se scházejí rodiny a přátelé, a nejdelší den v roce tráví trháním květin, pletením věnců a přípravou na večerní slavnost. Symbolem tohoto svátku je májka – kříž ozdoben zelenými větvičkami se dvěma květinovými věnci po stranách. Po vztyčení májky je tradicí kolem ní tančit, což je zvláště populární u dětí a mladých lidí.

Jiným známým švédským svátkem je svátek Svaté Lucie, který připadá na 13. prosince, jeden z nejkratších dní v roce. Brzy ráno chodí po celé zemi, zejména ve školách, mnoho průvodů v čele se Svatou Lucií. Lucie – většinou zvolená dívka – je oblečena v bílém plášti s červenou stuhou kolem pasu a na hlavě nese věnec se svíčkami připomínající svatozář. Následována je dalšími bíle oblečenými dívkami a chlapci nesoucími svíčky a hvězdy. Všichni v průvodu zpívají tradiční písně, mezi nimi i švédskou verzi známé melodie „Santa Lucia“, a také vánoční koledy. Poté se pije glögg – tradiční kořeněné svařené víno (pro děti nealkoholické), jedí se perníčky a typické koláčky se šafránem.